úvod
rozhovory
články
reportáže
seminární
práce
příběhy
básně
projekty
výtvarná
činnost
kontakt

Příběhy

Kručilka
Jako poslední z deseti dětí se narodila Kručinka, ale matka jí říkala Kručilka. Všechna drobotina už byla sytá i ty větší, jenom Kručilka neměla dost. Pořád jezdila prstem v rendlíku až se matka ustrnula a naložila jí další porci. Do večera spořádala Kručilka tolik, co by nesnědlo devět jejich bratříčků ani za týden. Za rok, to už Kručilka povyrostla, nebylo ve vesnici, co jíst. Kručilka se rozhlédla kolem sebe a povídá: ,,Půjdu do jiné vesnice, kde jsou hrnce plné kaše a džbánky plné mléka.“ Jenomže ji už nikdo neslyšel, celá vesnice se před ní rozutekla, bály se, že by je nakonec taky mohla sníst, jako to udělal v sousední vesnici malý nádeníkův synek Otesánek.
Jak si Kručilka cestou vykračuje, nikde ani živáčka, jako by se jí všichni do břicha propadli.
V poledne se jí žaludek ozval co nejúpěnlivěji. Prosím, zajdi někam do vesnice a sněz na co přijdeš, nikoho neušetři. To se Kručilce nelíbilo. „Lidi jíst nebudu.“ Mrtvá hlady dorazila k jednomu poli . Sedí tam na mezi Otesánek s obrovským břichem a nemůže se hýbat. Kolem něj poskakuje babička s motyčkou v ruce a říká mu: Nechtěl by jsi otesánku ještě nějaké hlávky salátu? Nebo mám doma napečený pecny chleba i sádlo vyškvařený..“ Otesánek na to nic neřekl. Ani mluvit nemohl, jak byl přejedený. Po chvilce spolknul i babičku s motyčkou. Když ji polykal , trochu se přitom zranil o motyčku, a taky už byl moc plný a babička mu po tom co snědl děvečku s trakařem , nějak nesedla. _aáá zasténal bolestí. Kručilka to viděla a šla si k Otesánkovi přisednout. ,,Proč tolik jíš, když je ti pak špatně ?“ zeptala se Kručilka. Otesánek nic neřekl. Rozevřel ústa a chtěl Kručinku spolknout. Ale Kručinka hbitě uskočila. ,, Mě jen tak nesníš!“ křičela na Otesánka. Ten zapomněl, že musí sedět, protože mu je špatně, vyběhl za Kručinkou a vtom všechno své jídlo zvrátil ven. ,,To máš z toho, že jsi chtěl tolik, jíst,“ smála se mu Kručinka. Lidé se odebrali domů i zvířectvo, které otesánek snědl. otesánkovi se udělalo lépe zeštíhlel a zkrásněl. Nechceš si mě vzít Kručinko? Když mě nesníš.,. smála se na něj zamilovanýma očima Kručinka a v břiše jí přestalo kručet.

Psí ženitba
Vejcojed a Zlatocuc
Kuřecí polévka

Kručilka
Rána země
Šunková královna a Okurková princka
Kočkov
Motýlí křídla
Kraví svoboda
Cukrová homole
Válka margarínů
Zlaté pohádky
Zlatá pláňata

Mámin koblížek
Houpačka z tykve
Větroňa
Dívka z kamene